Škůdce ve Vídni

Pest in wien

Termín „mor“ se původně používal pro označení jakéhokoli onemocnění, které mělo epidemický a smrtelný charakter. V prvních letech je proto velmi obtížné rozlišit neštovice, skvrnitý tyfus a plicní, kožní nebo dýmějový mor. Římský císař Marcus Aurelius údajně zemřel na mor ve Vídni.

Nejničivější morovou epidemií je epidemie v letech 1348 až 1350. Zemřelo asi 25 milionů lidí, tedy asi čtvrtina tehdejší evropské populace. Odhaduje se, že Vídeň přišla o dvě třetiny obyvatel. Řád se zhroutil a z přeživších se stali „psanci“. Mrtvoly byly v noci vynášeny na ulici, aby s nimi nemusely být zavřeny v domě.

Roky před vypuknutím epidemie byly poznamenány těžkými katastrofami . Rychle se šířili obrovští moli a pavouci, červi, brouci a myši, pole požírala hejna stěhovavých kobylek. Zemětřesení otřásala zemí a neúroda a hladomor oslabovaly obyvatelstvo. Nebeské úkazy, jako například děsivě černá kometa, přispěly k tomu, že se za spouštěčem této nemoci skrýval Boží hněv.

Epidemie se šířila velmi rychle , což bylo pravděpodobně způsobeno katastrofálními hygienickými podmínkami té doby a také velkým pohybem poutníků. „Privet“ je pro Vídeň znám až od roku 1345. Obyvatelé dvou domů měli často společný záchod. Za vystěhování byli zodpovědní majitelé domů. V nejlepším případě byly výkaly vypouštěny do potoků sloužících jako žumpy v Tiefen Graben a Rotenturmstraße, které nakonec ústily do dalšího ramene Dunaje.

Zápach musel být nesnesitelný. V archivu se dochovalo mnoho stížností na nepřijatelné obtěžování zápachem. Toto „znečištěné“ ovzduší bylo také podezřelé z toho, že je příčinou epidemie, a proto byla nařízena fumigace a nemocní lidé byli umístěni co nejvýše od zapáchající země.

V době velké morové epidemie v roce 1349 se před domy povalovaly výkaly a odpadky, v nichž se hrabala četná prasata. Po celý středověk se ve městě nacházely zemědělské usedlosti a stáje. Chovala se hospodářská zvířata a ta se pohybovala po ulicích. Uličky se uklízely pouze při zvláštních slavnostech, například při příjezdu knížete. První faktura za dláždění ulic pochází z roku 1358. Studny byly často kontaminovány průsakovou vodou. Kdo vyšel z domu, obul si dřevěné přezůvky, takzvané „Trippen“.

Mor sužoval Vídeň znovu a znovu v několikaletých intervalech. Další epidemie následovaly v letech 1360, 1381, 1399, 1404, 1410, 1428 atd. Vzhledem k této četnosti a vysoké kojenecké úmrtnosti je pochopitelné, že průměrná délka života byla pouze 24 let….nebo až do další epidemie…

Tip na cestování v čase: Navštivte Cestování časem a zažijte poslední velkou morovou epidemii v roce 1679.

 

 

 

 

Sdílet tento příspěvek

Další příspěvky

Information on data protection
We use technologies such as cookies, LocalStorage, etc. to customize your browsing experience, to personalize content and ads, to provide social media features, and to analyze traffic to our website. We also share information about how our site is used with our social media, advertising and analytics partners. Our partners may combine this information with other data that you have provided to them or that you have collected as part of using the Services (incl. US providers). You can find more information about the use of your data in our data protection declaration.

data protection
This website uses cookies so that we can offer you the best possible user experience. You can find more information about the use of your data in our data protection declaration.

Strictly Necessary Cookies
Strictly Necessary Cookie should be enabled at all times so that we can save your preferences for cookie settings.

Marketing & Statistics
This website uses Google Analytics to collect anonymous information such as the number of visitors to the site and the most popular pages. Leave this cookie enabled helps us to improve our website.

Google Tag Manager
This is a tag management system. Using the Google Tag Manager, tags can be integrated centrally via a user interface. Tags are small pieces of code that represent activitiescan track. Script codes from other tools are integrated via the Google Tag Manager. The Tag Manager makes it possible to control when a specific tag is triggered.