Termín „mor“ se původně používal pro označení jakéhokoli onemocnění, které mělo epidemický a smrtelný charakter. V raném věku je proto velmi obtížné rozlišit neštovice, tyfus a plicní, kožní nebo dýmějový mor. Římský císař Marcus Aurelius údajně zemřel na mor ve Vídni.
Nejničivější morová epidemie proběhla v letech 1348 až 1350. Zahynulo přibližně 25 milionů lidí , tedy asi čtvrtina tehdejší evropské populace. Odhaduje se, že Vídeň přišla o dvě třetiny obyvatel. Řád se zhroutil a z přeživších se stali „psanci“. Mrtvoly se v noci odkládaly na ulici, aby se s nimi nemuselo zavírat do domu.
Roky před vypuknutím epidemie byly poznamenány těžkými katastrofami. Rychle se šířili obrovští moli a pavouci, červi, brouci a myši, pole požírala hejna stěhovavých sarančat. Zemětřesení otřásala zemí a neúroda a hladomor oslabovaly obyvatelstvo. Nebeské úkazy, jako například strašlivě černá kometa, se podílely na tom, že příčinou této nemoci byl Boží hněv.
Epidemie se šířila velmi rychle, což bylo pravděpodobně způsobeno katastrofálními hygienickými podmínkami té doby a velkým pohybem poutníků. „Privet“ je pro Vídeň znám až od roku 1345. Obyvatelé dvou domů měli často společný vchod. Za vystěhování byli zodpovědní majitelé domů. V nejlepším případě byly výkaly odváděny do potoků sloužících jako žumpy v Tiefen Graben a Rotenturmstraße, které se nakonec vlévaly do dalšího ramene Dunaje.
Zápach musel být nesnesitelný. V archivu se dochovalo mnoho stížností na nepřijatelné obtěžování zápachem. Toto „znečištěné“ ovzduší bylo také podezřelé z toho, že je příčinou epidemie, a proto byla nařízena deratizace a nemocní lidé byli umístěni co nejvýše od zapáchající země.
V době velké morové epidemie v roce 1349 se před domy povalovaly výkaly a odpadky , v nichž se přehrabovala četná prasata. Po celý středověk se ve městě nacházely zemědělské usedlosti a stáje. Chovala se hospodářská zvířata a ta se pohybovala po ulicích. Uličky se uklízely jen při zvláštních slavnostech, například při příjezdu knížete. První faktura za dláždění ulic pochází z roku 1358. Studny byly často kontaminovány výluhem. Každý, kdo vycházel z domu, si obul dřevěné přezůvky, tzv. „Trippen“.
Mor sužoval Vídeň opakovaně každých několik let. Další epidemie následovaly v letech 1360, 1381, 1399, 1404, 1410, 1428 atd. Vzhledem k této četnosti a vysoké dětské úmrtnosti je pochopitelné, že průměrná délka života byla pouze 24 let….nebo do další epidemie…
Tip na Time Travel: Navštivte Time Travel a zažijte poslední velkou morovou epidemii v roce 1679.
