Na stránkách Habsburkové
Zobrazit

V císařském divadle před vašima očima ožije rodina Habsburků!

Sisi, Franz a spol.

Na scéně po vzoru zámeckého divadla v Schönbrunnu vyprávějí Sisi, František Josef, Marie Terezie a císař Maxmilián s vtipem a humorem příběhy z každodenního císařského života. Jaký byl recept na úspěch jednotlivých panovníků a kdo ospravedlnil habsburskou sňatkovou politiku? Zjistěte více o 640leté historii habsburské monarchie v Rakousku a zábavnou formou se seznamte s rodokmenem Habsburků. Císařský dům vás očekává na osobní audienci.

Kupte si vstupenky nyní

Kdo byli Habsburkové?

Počátky rodu Habsburků (1278 - 1918)

Jméno Habsburk se odvozuje od Habichtsburgu, rodového hradu Habsburků ve švýcarském Aargau. Hrabě Rudolf Habsburský byl prvním Habsburkem na trůnu Svaté říše římské. V roce 1273 ho říšská knížata zvolila římskoněmeckým králem. Habsburský rodokmen tak začíná Rudolfem I. Habsburským. S ním se habsburská dynastie přesunula ze svého rodového území ve Švýcarsku do Podunají. Rudolf I. nastolil 640letou vládu v Rakousku v roce 1278 po úspěšné bitvě u Dürnkrutu nad českým králem Otakarem II. Konec habsburské monarchie je datován rokem 1918, kdy byla prohrána první světová válka a Rakousko se stalo první republikou.

Habsburkové v pozdním středověku

Rakouská a španělská linie
(1450 - 1700)

Fridrichovi III. se podařilo prosadit dynastii v okruhu evropských mocností. Jeho syn Maxmilián I. byl zakladatelem úspěšné habsburské sňatkové politiky. Slavné heslo Maxmiliána I. znělo: „Ať jiné země vedou války, šťastné Rakousko se vdává.“ Maxmilián se oženil s bohatou a jedinou dědičkou – Marií Burgundskou – a tak tyto země včetně bohatého Nizozemí připadly Rakousku. Habsburkové ovládali také Španělsko, Čechy a Uhry. Maxmiliánův vnuk – Karel V. – vládl světové říši, kde slunce nikdy nezapadalo. Karel V. čelil mocenskému boji s Francií a náboženské válce s Martinem Lutherem. Po abdikaci Karla V. se dynastie rozdělila na dvě linie, španělskou a rakouskou. Jeho bratr Ferdinand získal rakouské dědičné země, Čechy a Uhry. Byl neustále zaneprázdněn bojem proti Osmanům. Karlův syn Filip Veliký založil španělskou linii. Tím byl položen základ k tomu, aby se Rakousko stalo velkou evropskou mocností. Mezi oběma liniemi existovaly úzké vazby v podobě sňatků, které vedly ke ztrátě a degeneraci předků. Španělská linie vymřela v roce 1700. Po porážce ve válce o španělské dědictví (1701-14) zůstalo Habsburkům pouze jižní Nizozemí, Neapolsko a Milánsko a Španělsko bylo ztraceno.

Kteří panovníci tam byli?

Významní panovníci od baroka do biedermeieru (1700 – polovina 19. století)

Císař Karel VI., který neměl mužské dědice, vydal v roce 1713 „Pragmatickou sankci“. Prohlašoval habsburské dědičné země za nedělitelné a zajistil trůn jeho nejstarší dceři Marii Terezii. Sňatek Marie Terezie s Františkem Štěpánem Lotrinským založil habsbursko-lotrinskou dynastii a díky 16 dětem zajistil její pokračování. Porodila 11 dcer a 5 synů, z nichž pouze deset dosáhlo dospělosti. Ty byly provdány do předních šlechtických rodů po celé Evropě. Jednou z jeho nejslavnějších dcer byla Marie Antoinetta, která byla popravena během Francouzské revoluce. Marie Terezie vládla v letech 1740-1780, reorganizovala státní rozpočet a zavedla mnoho novinek, včetně povinné školní docházky. Habsburkové využívali zámek Schönbrunn jako své letní sídlo. V roce 1804 vyhlásil její vnuk František Rakouské císařství. O dva roky později na nátlak Napoleona po téměř tisíci letech rozpustil Svatou říši římskou národa německého. Po něm následoval jeho prvorozený syn Ferdinand I. Dobrotivý, který však trpěl epilepsií a nebyl příliš způsobilý vládnout. V tomto období udával tón státní kancléř Metternich a jeho systém. Byla to doba Vormärzu, od Vídeňského kongresu v roce 1815 do březnové revoluce v roce 1848.

Císař František Josef I.

Regentství císaře Františka Josefa I. do zániku monarchie (1848 – 1918)

V roce 1848 nastoupil na trůn císař František Josef I. – pravnuk Marie Terezie. Jeho doba byla poznamenána mnoha politickými porážkami. Svědčí o tom bitva u Königgrätzu v roce 1866, kdy Habsburkové zmizeli z celoněmecké mapy. V roce 1867 došlo k vyrovnání s Uhrami a habsburská říše byla přejmenována na Rakousko-uherskou duální monarchii. Habsburkové zůstali uherskými králi až do svého sesazení na konci první světové války v roce 1918. Předposlední císař František Josef I. vládl 68 let, tedy déle než kterýkoli jiný člen rodu před ním. Zemřel ve věku 86 let uprostřed první světové války v listopadu 1916. Jeho milovaná žena Elisabeth, známá spíše jako Sisi, byla zpočátku jen po jeho boku. Dávala přednost teplejšímu podnebí a snažila se vyhnout přísnému ceremoniálu vídeňského dvora. Společně měli čtyři děti, tři dcery a syna. Její jediný syn, korunní princ Rudolf, spáchal v mladém věku spolu se svou milenkou Marií Vetserovou sebevraždu. Tato událost vstoupila do dějin jako tragédie Mayerlingu.

Do začátku 20. století Habsburkové udržovali pohromadě mnohonárodnostní stát s přibližně 51 miliony obyvatel ve 13 zemích. Atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914 byl jedním ze spouštěčů první světové války, která trvala od roku 1914 do roku 1918. Posledním habsburským císařem byl Karel I., pravnuk Františka Josefa I. Karel vládl pouhé dva roky v letech 1916-1918, tedy do konce monarchie. Spolu se svou ženou Zitou byl vyhoštěn na Madeiru, protože se nikdy oficiálně nevzdal císařství. V roce 1918 skončila po 640 letech vláda habsbursko-lotrinského rodu v důsledku porážky v první světové válce. V Rakousku byla v listopadu 1918 vyhlášena první republika.

K dalšímu zvýraznění