Habsburk se zcela vymyká svému charakteru, ať už svým životním stylem, způsobem oblékání, nedobrovolným bydlištěm a zároveň místem posledního odpočinku. Kdo tedy byl Luziwuzi, jak mu rodina láskyplně říkala, a proč rád nosil ženské šaty?
V každé rodině se najdou outsideři, výstřední excentrici, černé ovce a mezi ně můžeme rozhodně počítat arcivévodu Ludvíka Viktora Habsbursko-Lotrinského, známého jako Luziwuzi, nejmladšího bratra císaře Františka Josefa. Jeho ostatky nejsou uloženy v kapucínské kryptě ve Vídni, kde odpočívá většina Habsburků, ale v obci Siezenheim nedaleko Salcburku v prostém hrobě s nenápadným pamětním kamenem s propletenými písmeny LV, zemřel 18. ledna 1919. Nejprve se však podívejme na jeho dětství a mládí a na to, jak se vše vyvíjelo. Narodil se 15. května 1842 ve Vídni jako nejmladší syn arcivévody Františka Karla a jeho manželky Žofie. Ve skutečnosti to měla být holčička, protože už měli tři syny a jedna holčička mezitím ve čtyřech letech zemřela. Jako dítě rodiny měl dlouho jistou „bláznivou svobodu“, protože se rád dostával do centra pozornosti a chtěl být viděn. Byl také známý svým ostrým jazykem. Musel si brzy uvědomit, že je jinak zaměřen než jeho bratři, a jeho matka to musela vycítit také, protože mu nebyla dána „hygienička“, jak bylo zvykem u ostatních mladých arcibratrů, aby je poučila o životně důležité formě reprodukce. S Luziwuzi to bylo jiné, běhali za ním pohlední mladí muži, aby se mu nabídli, nebo snad doufali v císařskou odměnu? Už v mládí vášnivě navštěvoval divadlo, operu a balet. Začal také sbírat artefakty jako mnoho jeho předků. Enfant terrible miloval hlučné večírky, významné společenské události, přehnaně oblečené dámy a pestrou večerní zábavu. Sám se na divadelních prknech objevoval také v ženských šatech. Skandály se hromadily, objevovaly se zprávy o jistých incidentech na Prater Hauptallee s hakenkrajcery a v přímořském letovisku Abbazia (dnes Opatija) panovalo jisté vzrušení, protože Luziwuzi žil poměrně uvolněně a sebevědomě. Výstavba Ringstrasse a mnoha nových paláců přispěla k jeho sebevědomí ještě více. Mladý hvězdný architekt Ferstel postavil pro Luziwuzi jeden z nejvýznamnějších paláců v renesančním slohu v Ringstrasse na náměstí Schwarzenbergplatz 1. Později se sem přestěhoval spolek vojenského vědeckého kasina a dnes je také jedním z míst, kde se koná představení Burgtheater „Kasino am Schwarzenbergplatz“. Zde se mohl více než reprezentovat otevřeným schodištěm, galerií, tanečním a hodovním sálem, zimní zahradou, jídelnou a věžním kabinetem. Dokonce i odtokové trubky záchodů byly údajně vyrobeny z untersberského mramoru. Jenže tam nebyl bazén. Dvakrát týdně proto rád navštěvoval veřejné lázně v doprovodu pomocníka. To vše se samozřejmě dělo tajně, protože by to nebylo tolerováno v soudní společnosti. Co se tehdy v této lázni skutečně stalo, se popisuje v mnoha variantách. Faktem je, že před mnoha svědky dostal pořádnou facku, když drze a sugestivně gestikuloval rukou směrem k pohlednému mladíkovi. Tento incident zlomil vaz a musel předstoupit před svého nejstaršího bratra, císaře Františka Josefa. Výsledkem tohoto rozhovoru byla Luziwuziho deportace na zámek Kleßheim v Salcburku. Jakkoli byl ve Vídni neoblíbený, v Salcburku se stal populárním, protože toho pro lidi hodně udělal. Hned vedle zámku Kleßheim se nacházelo státní sanatorium pro duševně choré, kam byl později umístěn a zbaven způsobilosti k právním úkonům. Byl dlouho nemocný a zemřel na zápal plic ve věku 76 let. Jediným Habsburkem, který přišel k jeho smrtelnému loži, byla jeho neteř Marie Valerie, Sisiina oblíbená dcera.
Zde najdete nejlepší památky ve Vídni a další témata o Marie Terezie nebo Gustav Klimt.
