V době, kdy bylo mnoho zázračných dětí, byl Leopold Mozart, dvorní houslista salcburského arcibiskupa a dvorní skladatel, také obdařen dvěma nadějnými dětmi.
Desetiletá Marie Anna a šestiletý Wolfgang měli vystupovat na císařském dvoře ve Vídni, aby se proslavili jako „zázračné děti“.
První koncertní turné ho zavedlo v lednu 1762 k bavorskému dvoru do Mnichova, další následovalo od září do prosince 1762 přes Pasov a Linec do Vídně.
Dne 13. října 1762 si její vystoupení na klavír a housle v Zrcadlovém sále zámku Schönbrunn vyslechl císařský pár Marie Terezie a František I. Štěpán a dvanáct arcivévodů a arcivévodkyň. Sebevědomý šestiletý Wolfgang všechny okouzlil svou hrou. Dvorní skladatel Christoph Wagenseil uznal: „Jste skutečný hudebník!“
Podle anekdot si Mozartovy děti po koncertě hrály s arcivévody a arcivévodkyněmi a dováděly v Zrcadlovém sále. „Wolferl skočil císařovně na klín, chytil ji kolem krku a spravedlivě ji políbil. Zkrátka, byli jsme s ní od tří do šesti hodin,…“ napsal Leopold Mozart svému hostiteli a mecenáši Lorenzu Hagenauerovi do Salcburku.
Za své vystoupení dostali Nannerl a Wolfgang nejen 100 zlatých dukátů (450 guldenů, kůň stál asi deset guldenů, jednoduchý cestovní kočár asi 60 guldenů) jako honorář, ale také dvoje vyřazené šaty od arcivévodů. Od té doby sloužily tyto bohatě vyšívané slavnostní šaty jako divadelní oděv pro Mozartovy děti.
O devět let později věděla Marie Terezie o „Compositeuru“ jen málo. Svému synovi Ferdinandu Karlovi doporučila, aby tuto salcburskou hudebnickou rodinu nepřijímal do služeb: „. . . . nevím proč a myslím, že nepotřebujete skladatele ani takové zbytečné lidi . . .“ Dne 15. října 1771 se mladý sedmnáctiletý arcivévoda Ferdinand v Miláně oženil s Marií Beatricí d’Este. Pro tuto slavnostní příležitost napsal patnáctiletý Mozart na přání nevěsty operu Ascanio in Alba, která měla premiéru v Miláně. Mladý svatební pár byl nadšený. Ferdinand Karl slíbil Wolfgangu Amadeu Mozartovi místo dvorního skladatele. Poslední slovo však měla Marie Terezie.
